Jedná se o amorfní gely a skla kyseliny křemičité. Tím pádem spadají do kategorie křemenu.
Jejich tvrdost je od 5 po 6,5 index lomu je 1,370 – 1,570.
Vzhledem k neprůhlednosti většiny kamenů se jedná spíše o hypotetické číslo.
U většiny opálů je nejdůležitější odhalení nejlepší a největší plochy opalizace případně inkluzí uvnitř kamene.
Většina opálů se upravuje do kabošonů, nebo nepravidelných tvarů pro zachování největší váhy kamene.
Fasetované kameny bývají zřídka a jsou velmi výjimečné.
Název opál vzniklo ze sanskrtu upala – drahocenný kámen v řečtině opallios posléze latině opalus.
Současná gemologie dělí opály do tří kategorii – drahé, ohnivé, obecné.
Obsah vody v kameni, který způsobuje opalizaci se pohybuje mezi 3 až 30 %. Proto s odstupem času trpí opály praskáním a ztrátou barvy. Tento fakt se dá omezit postupných mnohaletým vysušováním.
Mezi nejvzácnější opály ohnivé spadá barva tmavě červená. Tento druh opálu bývá většinou fasetovaný.
Tyto kameny, pokud jsou fasetované mají velkou hodnotu.
Mezi unikáty je opál s tvarem kapky o váze 50,14 ct..
Opály drahé mají velmi složitou strukturu oceňování, která záleží na barvě, druhu opalescence, podkladovém základním kamenu. Dále na kvalitě úpravy kamene, tvaru výbrusu a inkluzí.
Většina drahých opálů nemá stanovenou cenu. Vždy se posuzuje individuálně. Mezi nejdražší druhy jsou Australské tmavé opály, které byly objeveny relativně nedávno. Toto naleziště bylo objeveno náhodou po postřelení klokana, který ve smrtelné křeči vyhrabal zeminu a ta se zvláštně leskla. Poté došlo k prospektorské činnosti a v současné době Austrálie poskytuje až 97 % světové produkce drahého opálu.
Do objevení Austrálie a jejího naleziště bylo jediné známé světové naleziště na Slovensku v Dubníku.
Mezi unikáty je The Olympic Australis Opal – 17000 ct., jedná se o největší opracovaný opál s odhadem ceny 2,5 mil dolarů.
Mnoho opálů je deponováno ve sbírkách a očekává se stálý vzestup cen.
Cena za nejlepší koordináty drahého opálu přesahují cenu diamantů.
Opály obecné obsahují obrovské množství inkluzí a barev, které většinou záleží na chemických látkách v zemině v okolí vzniku opálů.
Netvoří žádnou soustavu.
Patří mezi oxidy. Vzniká při nízkých teplotách z vody bohaté na křemík, kolem horkých pramenů. Ale stejně tak se může nalézat v libovolném geologickém podloží.
Vryp je bílý, je nerozpustný v kyselinách a zahřátím se může změnit na křemen. Na vzduchu praská.
Nemá štěpnost a jeho lom je lasturnatý
Hustotu má 1,9-2,3
Chemické složení je SiO2·nH2O
